Rozhovor s Viktorem Nossem o endurance a týmu IVR BMW Motorrad CSEU
20. 04. 2016 8:58|Autor: Radoslav Holan|; silnicnimotorky.cz

Pokud jste letos sledovali závody endurance, konkrétně závod 24h Le Mans, určitě jste zaregistrovali český tým IVR BMW Motorrad CSEU. A my jsme si dali dostaveníčko s jeho majitelem Viktorem Nossem a položili mu několik otázek...

IVR BMW Motorrad CSEU
Jezdci: Roland Resch, Janez Prosenik, Martin Choy, Lukáš Pešek

Přinášíme Vám rozhovor s Mírou Popovem
01. 04. 2016 18:00|Autor: Tomáš Vostal|; silnicnimotorky.cz

Viktore, závody MotoGP nebo WSBK sleduje spousta motocyklových fandů, ale Endurance ještě takovou oblibu nemá. Nicméně si ji postupně buduje, ať už českými zástupci mezi jezdci nebo zastoupením českých týmů. Možná by naše čtenáře v úvodu zajímalo, co všechno je potřeba upravit na sériové S1000RR, aby se z ní stal speciál pro endurance? Alespoň tedy ty základní části…

„Já jsem si původně myslel, že toho moc není, ale při stavbě motorky jsme postupně přišli na to, že v podstatě mimo rámu a motoru, který použijeme standardní, je to všechno ostatní. Ať už je to rozšíření přední nebo zadní vidlice, všechny systémy, apod. Těch věcí, které jsou na originální motorce stejné, je poskrovnu. Od elektroinstalace, která má navíc ještě svá pravidla. V pravidlech je totiž napsané, že světla musí být rozdělená samostatně, a mají extra pojistky kvůli tomu, aby nemohly vypadnout naráz. Dále obsah nádrže a ve finále je těch drobností opravdu velké množství. A jak Zdeněk (majitel společnosti Motoforza dodávající kapoty, pozn. redakce) ví, je spousta práce na těch kapotách, aby se tam všechno vešlo. Standardní motorka má celou elektriku pod sedadlem, ale tady je všechno před motorem a pod sedadlem je jen nádrž a jeden drát ke světlům, nic jiného. Řekl bych to tak, že základem motorky je rám a motor.“

Zmínil jsi rozšířené vidlice vpředu i vzadu. Má to co do činění s výměnou pneumatik během závodu, aby to kolo šlo rychleji ven a zpátky?

„Jasně. Dá se udělat systém, který se vejde i do standardního rozměru, ale bohužel s sebou nese ten problém, že všechno je opravdu na “knop” a pak při tom vyndavání a nandavání kola se s tím už pracuje opravdu blbě. Jelikož je všechno na milimetry, kdežto tím, že se to rozšíří, to vzadu bude širší asi o 2,5 a vpředu o 1,5 cm. Nakonec je to kolo úplně jednoduchý a nic tam nepřekáží, protože když je to natěsno a člověk se malinko mine někde, tak je problém.“

Jak velká je ta nádrž?

„V pravidlech je 24 litrů, ale nám se zatím povedla první 34 litrová (smích). To říkám jen jako vtip. Proto máme i ten podsedlák trochu ne esteticky správně, protože jsme se chtěli dostat k tomu, že natlačíme nejvíc té hmotnosti pod sedadlo, což se nám nakonec povedlo i tím, že nepotřebujeme tolik místa. Opravdu jsme se strachem stále zvětšovali, aby se to vešlo, ale pak jsme do toho nalili 10 litrů benzínu, koukli se na dno a řekli si „aha, tak tady někde bude problém“. Teď jsme na nějakých 26 litrech. Ještě jsme pak dávali nádrž na úpravu, že nám tam do toho udělali vzduchovou kapsu. Stejně se to přesné odměření řeší tak, že firmy, které dodávají tankovací ventily, k tomu dodávají i speciální „balonky do benzínu“. Třeba ATL dodává 1,5 dcl a 3 dcl, aby si člověk mohl doladit přesný obsah, protože je strašně moc tvarů nádrže, takže je všechno hrozně složité, aby se vypočítal objem. Takže stejně je to všechno metoda pokus omyl. Z toho důvodu, kdy my se s naší nádrží dostaneme na 25 litrů, tak zbytek už si bez problému doladíme nějakým zmenšením obsahu.“

Je to tedy vše o těžišti, aby se dostalo co nejníž?

„To byl náš největší problém, dostat toho co nejvíc do středu motorky, protože většina nádrží je zvětšena nahoře a pilotům se na tom jede špatně. A těžko se dosáhne všude, byť spousta týmů část nádrže má pod sedadlem, ale je to třeba litr/dva a ne nic velkého.“

Vraťme se ke kapotáži. Jak dlouho asi tak trvá si udělat kapotáž, aby vše v pohodě sedělo?

„Já předpokládám, že normálně to trvá tak půl roku (smích). Vzhledem k našim dlouholetým vztahům, které s Motoforzou máme, teoreticky se dá říct, že asi od roku 2006 spolupracujeme a pořád jedeme spolu. Myslím si, že díky tomu máme vztahy opravdu nadstandardní a jsme za to velmi vděční, že Motoforza je ochotná nám pomoci a vytvořit tady tyto věci extra pro nás. Nepředpokládáme, že by se to dalo prodat někomu jinému – možná samozřejmě najdeme v průběhu sezóny nějaký tým, pro který bychom stavěli motorku, ale nebude to žádný business. Zaplať Pán Bůh, věci které by se někde tvořily měsíce, tak tady byly do týdne, a to je pro nás neuvěřitelné. Když jsme se tady dohadovali kvůli nějakému datu a kluci řekli „my vám to dodáme druhýho“ a pak najednou volali pětadvacátýho,“už to máte hotový“, tak jsme byli opravdu velmi šťastní, že to zvládneme všechno připravit na výstavu (Motosalon 2016 v Brně, pozn. redakce) a že to bude nějak vypadat. Byť v některých věcech je ještě trošku nedodělek, ale to tak prostě při té stavbě je.“

Standardní barvy máte vždycky červené, teď ale jsou barvy BMW…?

„Díky tomu, že jsme změnili název z BMW Motorrad ČR na BMW Motorrad Central and Southeastern Europe, tak jsme skoro příkazem dostali tu změnu barev. Ono se to totiž týká i použitého oblečení, kterým je také BMW Motosport. Takže to je důvod změny barvy, abychom se více přiblížili vzhledu BMW tak, jak si to BMW představuje a přeje.“

Bude se to týkat jen tohoto speciálu pro endurance nebo i Kamil Holán bude mít novou motorku?

„Ne, chceme udělat všechno stejné. My nejsme zrovna obrovský tým a při představě, že na Alpe Adrii bychom měli dojet úplně v červeném, toho se opravdu děsíme. Takže jsme se dohodli s BMW, že stejné barvy i provedení budeme používat i na Alpe Adrii. V tom případě i Kamil Holán zřejmě dostane nový trikot.“

Jak je to s jezdci v týmu na endurance?

„Standardně jsou potřeba 4, ale jet závod mohou nakonec jen 3, ale musí tam přijet 4, protože většinou se podaří někomu upadnout nebo doznat zranění a někdo může onemocnět. Je to dost složitý. Je pravda, že většinou v tom paddocku endurance po kvalifikacích probíhá takové nahánění jezdců, že se různě mění v týmech i ti náhradníci, protože tamten si zlomil ruku, apod. Takže všichni počítají s tím, že se svezou.“

Jak to bylo se sháněním jezdců?

„Protože teprve začínáme a celkově s tím, nechci říct vyloženě bojujeme, ale ponořujeme se víc do té problematiky, tak si nemyslím, že budeme mít na všech závodech stejné jezdce. Předběžně jsme se dohodli s Rolandem Reschem, Janezem Prosenikem ze Slovinska na celou sezónu a s Martinem Choyem na celou sezónu a ten zbytek nám v tom lítá. Lukáše Peška jsme uvolnili pro BMW Motorrad France, ale ti zase chtějí jet jen dvě dvacetičtyřhodinovky, takže ty zbývající závody by jel asi s námi. Na první závod jsme se bavili i s Michalem Fillou. Určitě tam budou nějaké posuny a výměny. Musíme to nějak poskládat, abychom tam vždy ty čtyři jezdce měli.“

Kolik lidí je fyzicky potřeba na organizaci takového týmu?

„Tak zorganizovat to může člověk sám, ale fyzicky na tom závodě musí být kolem patnácti lidí. Je tam vlastně jenom šest mechaniků, kteří pracuji teoreticky současně na té motorce. Jsou to dva vzadu, dva vpředu a tankovač s hasičem. I když samozřejmě se prvně musí vyměnit kola a pak se může tankovat. Ti dva vpředu a vzadu k sobě potřebují ještě jednoho, který musí ty kola chytat. Když je dávají ven, tak je musí chytit, plus tam musí být nějací lidé na boxovce, kteří komunikují nejen s jezdci, ale i s boxem. Dále tam samozřejmě musí být někdo, kdo to celé managuje. Někdo musí taky vařit. Takže to je zhruba kolem těch patnácti lidí.“

Jaké máte cíle na letošní rok?

„Tohle je vždycky složitá otázka, ale je na ni nejjednodušší odpověď. My tam samozřejmě jedeme a klademe si cíle nejvyšší. Ať už jedeme na jakékoliv závody, tak vždy chceme být na těch nejvyšších místech. Samozřejmě, že jsme si vědomi toho, že je to poprvé. Jsme si vědomi, že se budeme spoustu věcí ještě učit, jsme si vědomi, že narazíme na spoustu drobných problémů, které nám teď připadají nerealistické. Cíle, které si tam vezeme, tak jsou ty nejvyšší. Otázka potom je, jestli člověk skončí padesátý, desátý, nebo aby to vůbec dojel. Většina týmů považuje za vítězství, když ten závod vůbec dokončí. Určitě jsme se chtěli přinejmenším dobře uvést. Já si myslím, že s těmi jezdci a s tou technikou, kterou máme, tak máme fakt na dobré umístění. Ale je to také hodně o štěstí a o konstelaci, co se může stát jiným a tak dál. Nakonec jste to viděli. Když si vezmu poslední závod Bold’or a vezmeme třeba tým BMW Motorrad France, tak po třech kolech závodu byli na padesátém třetím místě a po dvaceti hodinách byli druzí ve stejném kole jako první. Takže tam je ten rozptyl tak obrovský, že tam byly týmy, které měly obrovský náskok, ale explodoval jim motor nebo byla havárka nebo něco se jim polámalo. Takže to pořadí se tak mění, během těch dvaceti čtyř hodin, i když vypadáte ve dvacáté třetí hodině na bednu, tak to třeba nemusíte ani dojet.“

Ono se to třídí na tovární týmy a netovární, že? Ty tovární pojedou i Suzuku.

„Určitě. Ona je teď situace taková, že novým promotérem je Eurosport Events a ti mají do budoucna velké plány. A Suzuka už do těch plánů dlouho nezapadá, protože to je takový extra samostatný závod, kde stejně ani ty tovární týmy, které jedou tady v Evropě, neudělají ten výsledek. Tam je opravdu ta koncentrace továrny a jezdců moc vysoká. Nejrychlejší čas na Pirelli je v Suzuce tuším 2:08 a oni tam jezdí standardně 2:06, takže ta vzdálenost je obrovská. Potom i v tom závodě ta výdrž pneumatik je jiná, protože Bridgestone vyrábí pneumatiky přímo na ten okruh, přímo pro ty tovární týmy, přímo pro ty značky – Honda, Yamaha, apod. Dosažení nějakého výsledku je tam víceméně nereálné. Dokud se nezmění pravidla, což samozřejmě promotér plánuje, ale už jsou nová pravidla. Je změna v ráfcích – můžou být už jen sedmnáctková kola, už nemůžou být šestnáct a půlky a omezili počet pneumatik. Všechno jde tím směrem smysluplným, ale malinko je problém ten, že dole pod tím vším je napsané, „neplatí pro Suzuku“. Až od roku 2017. Dokonce i my, jako permanentní tým přihlášený, máme ve smlouvě uvedeno, že se to netýká Suzuky a tu jet nemusíme.“

A kterých závodů se s týmem teda zúčastníte?

„My plánujeme odjet všechny evropské závody. To jsou pro letošní sezónu Le Mans, Portimao a Oschersleben. A potom někdy v září nebo říjnu je závod Bold’or, ale ten už se počítá do sezóny 2017. Takže co se týká této sezóny, tak by to měly být 3 závody. Myslím si, že pro nás budou dost náročné, díky tomu prvnímu roku. Zase já jsem dva roky v mistrovství endurance, pracuji s pneumatikama a ono to zase tak složité není. Je to spíš o tom, aby se ten celý tým nesnažil o něco, co není možné a spíš se koncentroval na to, co je realistické a tím se řídil. Ten výsledek pak přijde sám.“

Je něco co vás překvapilo, co se musí na té motorce udělat?

„Tak to naštěstí ne. My jsme věděli dopředu, co vše je potřeba na té motorce předělat. My jsme věděli i jak a kdo, díky těm zkušenostem, které mám. Nás v tomhle směru nic nepřekvapilo. Až na čas. Čas na získání těch všech součástek se nehorázně během zimy prodlužoval. Zatím jsme se nedostali k našemu konkrétnímu měření, ale víme od jiných týmů, že vyndat motor trvá zhruba 20 minut, nandat ho tam zpátky zhruba 25. Víme nějaké časy, kde se to zhruba pohybuje, čili i když s motorem je složitá práce, protože musí odjet celý ten závod a vyměnit se nemůže. Ale může se vyměnit rám, takže proto se počítá s tím časem, který to potřebuje na výměnu. Je tam spousta věcí, které normálně drží na deseti šroubcích a tady drží na jednom.“

Trénují mechanici rychlost té výměny?

„Samozřejmě, od prvního testu, byť tam nebyli všichni mechanici. Tak na střídačku se zkouší přední / zadní kolo, tankování, abychom se v tom začali pomalu orientovat a dostali se do nějakého tempa, které si budeme myslet, že je pro nás realistické. Ne vždy rozhoduje to, jestli je to vyměněný za šest nebo osm vteřin, ale to, že je to správně vyměněné a že to vydrží všechny ty kola, které to má vydržet. Když to vezmete na kola, tak vlastně 24 hodin Le Mans rovná se asi 840 kol. Když to přepočtete do normálního závodění, tak 840 kol je pro nás několik sezón. Určitě je to víc jak jedna sezóna a tady se to odehraje během 24 hodin. Takže půjde spíš o to natrénovat to tak, aby to možná trvalo o vteřinu déle, ale aby to fungovalo, jak má.“

Díky a držíme palce do dalších závodů!